"Já jsem hodný, nikdy bych sexuálně neobtěžoval slepce." Woody Allen

Auto, godzilla a měnící se flus

7. dubna 2010 v 13:22 |  Slovní průjem
Klíč se otočil v zapalování, motor zachroptěl tak, jako by kolem prošla unavená godzilla se šípem v zádech, já dupnul na plyn jako James Dean a auto chcíplo. Klíč se znovu otočil v zapalování, prošla ošípená godzilla, já dupnul na plyn s láskou padesátileté prodavačky kyselých cukrátek a ono se k mému překvapení něžně rozjelo. Netuším, jestli mě "můj drak" chtěl hned po ránu nasrat nebo je jen humorista od výroby, ale každopádně z mě neznámého důvodu přestal přehrávat CD tvrďáků System of a down a automaticky naladil rádio, kde hrála píseň "Dva roky jezdím bez nehod".
                Vyrazil jsem tak do dopravní špičky s trošičku nahlodanou, ale za to se stále pevnou dobrou náladou. Úsměv nalevo, úsměv napravo, spojka, plyn, otočit klíčem a zase jet. Je to hračka. Cesta do práce mi utíkala stejně rychle, jako Jirka Paroubek od své bývalé ženy. A najednou, všimněte si, že takové věci se obvykle dějí z ničeho nic, někdo troubí… Hodně troubí, hlasitě troubí - vypadá to, jako by zrovna objevil funkci neznámého tlačítka, na kterém je vyobrazena trubka (je to nápověda, protože trubka troubí). Odbočuji, ale auto zastavuje v mé blízkosti a jeho šofér, trouba, se mi pokouší něco sdělit. Možná, že mi chce prozradit na co to tlačítko s trubkou je.
"Díky, ale já už to dávno vím." S výrazem díků odvětím a zároveň v textu rýmuju.
"Ty hajzle já ti rozbiju držku."
Odpověděl trouba. Nutno dodat, že se mi ten přátelský výraz nesnažil oplatit. Pak pootevřel dveře u spolujezdce, kterými to ke mně bylo, co by kamenem dohodil nebo, jak uvedu za chvíli, a z pusy mu vylétl barvy i tvar měnící se flus. Hotový přírodní úkaz. Hlavou mi probleskla vzpomínka na duhové kuličky z mládí. Netrefil. Rychle se mi dostavila úzkost z toho, že ta krása, uměle vytvořená člověkem, je už pryč a tak jsem mu ji taky vytvořil, aby se mohl trouba kochat, jako já před okamžikem. Trefa. Vstal, přímo vystřelil a blížil se k mé velikosti. Zdál se mi jakýsi ohyzdný a nevrlý. Byl rudý jako zadek žáka základní školy po třídních schůzkách a celkově připomínal okousanou PET láhev před sešlapáním. Vylezl jsem z auta a po vzoru chlupatého Chucka Norrise v kondici jsem tu flašku sešlapal. Proč? Proč se nasral? Protože jsem odbočoval pomalu (tam kam jsem jel, byla díra jako… ukrutná díra) a on pospíchal….. 
auto
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama