"Já jsem hodný, nikdy bych sexuálně neobtěžoval slepce." Woody Allen

Tak nějak houbatím

13. dubna 2010 v 16:05 |  Slovní průjem
Koupil jsem si zrcadlo. Nikdy bych nevěřil, že tak nenápadná a Jean Maraisky horká novinka, mi do hlavy nasadí brouka o velikosti soplu obra z pohádky O kouzelné fazoli a pozmění mi jinak nudně pevný život. Abych to vysvětlil - zrcadlo si chcete koupit, jelikož máte potřebu sami sebe občas doma vídat, někdy se prohlížet, jindy zkoumat a když jste hodně opilí, chválit si ten jeden veliký břišní sval. No a to se stalo mě. Koupil jsem si zrcadlo, protože jsem ten nejhezčí obraz, co by mi doma měl viset a pak jsem se uviděl… taková všední věc, řeknete si, uvidět se. Jenže já byl do půl těla svlečen, pro upřesnění od pasu řekněme nahoru, a tam, kde kdysi bývalo mužné, po Arnoldsku svalnaté tělo, jsem objevil želatinu. Změnil jsem se v nevzhledně nasáklou houbu, která mění svůj tvar i tehdy, fouká-li vítr, co vítr - foukne-li někdo, jejím směrem. Jako správného, narcisticky založeného a velmi egoistického ošklivce mě dostihl šok. Kdo to je? Ani jsem si netroufl zeptat zrcadla, kdo že je to jako nej…? Odpovědi bych se bál - většinou si kupuju hodně sarkastický zrcadla. Takže co se to se mnou děje? Houbatím! Naprosto dokonale a přirozeně, leč proti mé vůli…
                Rozhodl jsem se tedy, že nasadím dietu, která je oproti těm ostatním, zaručeným, doporučeným a zároveň nefungujícím opravdu účinná. Nežrat a cvičit! I když já nemám tak pevnou morálku, takže možná ty poslední položky vynechám.
zrcadlo
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama