"Já jsem hodný, nikdy bych sexuálně neobtěžoval slepce." Woody Allen

Kolenatá rodina, co na setkání kravila

12. července 2010 v 11:31 |  Slovní průjem
Rodinná oslava, svátek to pohyblivý. Babička s výrazem tříleté holčičky, která zrovinka poprvé v životě zahlédla padat kometu do rybníka, kde plaval kapitální pulec známý tím, že neumí plavat a proto nosil rukávky, chodila po celé zahradě a každému už druhou hodinou nabízela teplý štrúdl, přičemž "Babi děkuji, nechci" nebyla odpověď, kterou byla babička ochotna slyšet nebo zpracovat a zpravidla podotkla: "Vezmi se Edvínku. Je moc dobrej." a Edvínek si štrúdl vzal, jinak by babička byla prudce nakopnuta - "No vidíš, že si dáš" a upalovala dva metry vedle k další oběti, kde se celá scéna do detailu opakovala.
            Ano, rodina a tím myslím úplně kompletní včetně všech dodatků a odčitatelných položek - příslušníci do patnáctého kolena, dvou kotníků a jednoho ohambí, když je pohromadě, tak je to ráj i očistec současně. Stojíte si nenápadně někde v koutku a z čista jasna se objeví (zjevení je slabý slovo) velký zjevení. Tím zjevením je nebohá stařenka, kterou když vidíte, tak máte chuť dát jí kus sýra a požádat ji o splnění tří přání… "Že nevíš, kdo jsem Edvínku?" řekne hlasem s ďábelskou intonací. Edvínek ji nikdy v životě neviděl a tak jediné, co ho napadne, je, že si pro něho přišla Smrt. "Ale pamatuju, jak bych na tebe mohl zapomenout…" odpoví tzv. právnickou lstí a zjevení se rozněžní, protože Edvínek je jedinou osobou, která si vzpomněla, i když jen na oko.
            A tak to chodí celý den. V tmavých koutech, dobře ukrytých proti náhodnému objevení, se kupí osoby, jejichž přístup k celé akci je více než sabotérský, ale právě tito jsou nevtipnější a vyplatí se s nimi sabotérsky tajemnit. Nakonec vylezete ze svého koutu, lijete si pití do kelímku a slyšíte v dálce vyprávět někoho, kdo má vypravěčské schopnosti gumové holínky sušící se na topení, protože na těchto setkáních se dostávají nejvíce ke slovu. A tak tam stojíte s plnícím se kelímkem, posloucháte neposlouchatelné až najednou ucítíte, že vám někdo poklepal na rameno - "Vezmi se Edvínku. Je moc dobrej."

Krásné a neuvěřitelně pitoreskní…
rodina
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama