"Já jsem hodný, nikdy bych sexuálně neobtěžoval slepce." Woody Allen

Březen 2012

Není nad to se rychle občerstvit!

31. března 2012 v 17:27 Slovní průjem
By mě zajímalo, jak tady vypadá párek v rohlíku...


Vykutálená vočiska, co vyběhala ložiska

18. března 2012 v 21:35 Slovní průjem
Běhaní je nejnudnější sport, tedy pokud nepočítáme rybolov v městském bazénu. Nicméně s sebou nese užitečné vedlejší efekty - za 1) si zaserete oblečení, za 2) hubnete. To už jsou silné argumenty, proč běhat. A Edvínek běhá, aby hubnul, a aby mohl prát zasrané oblečení.

Naposledy, když se Edvínek vydal běhat, se stalo několik zásadních událostí. Edvínek je totiž skoro slepý a nosí brýle (s falešným nosem). Jenže při běhu se mu falešný nos často zamotá do gumičky od tepláků, tak nechává brýle doma. No pak si takhle bez brýlí vyběhne, a protože nerad běhá tu samou trasu, hledá novou, kterou by poctil svou kulhavostí. Dělá to tak, že se rozhlédne a rozhodne. No a naposledy se rozhlédl a i přesto, že bez brýlí nic nevidí, uviděl v nedaleké dálce kostel, který se pyšně slunil na kopci. Ideální cíl i vzdálenost, pomyslel si a kmital nohama ke vzdálenému kříži. No jo, ale to se bez brýlí odhaduje vzdálenost! Navíc, když Edvínek vlastním zrakem bez pomoci nerozezná Kaufland od OBI! A tak si Edvínek běží, sípe, všechno má rozmlžené a z vytouženého kostela se stala jakási fata morgána, bo jak se ta piča jmenuje. Prostě nebyl nikde, stejně jako Edvínovy síly - byl tak unavený, že ho Tomi Okamůra zařadil do katalogu turistických zájezdů, kde je označen jako 私は実行するのか分からない何が嫌いな人、(debil, co neví, jak daleko běží).

Už už to chtěl Edvínek vzdát. Nesnášel své oči, jelikož mu lhaly. A zrovna v momentě, když u něj zastavil autobus plný japonských turistických nudistek, ho spatřil - kostel! Stál tam a dělal, že neví nic o Edvínovi a jeho kvestu. A jelikož je Edvínek vůl a má vůli, rozhodl se, že k němu doběhne.

Ten kopec byl nekonečný stejně jako zpívající David. Ale nakonec byl zdolán. Hned u kostela se rozléhal hřbitov, což děsně unaveného Edvínka přivedlo k úvaze, jestli tu nepobude. Nepobyl, rozběhl/rozcupital se domů.
Edvínek znovu použil svůj pravdivý zrak a usoudil, že kdyby se vracel stejnou cestou domů, bylo by to nudné. Tak se vydal chytře zvolenou postranní uličkou, která musela logicky vést domů. Ulička se klikatila jako barák, kde je spousta klik a Edvínova duše vyčerpáním opouštěla tělo. Už přece musí být konec, už musí spatřit něco známého, něco, co by mu napovědělo, že je blízko. Chyba! Konec ulice byl stejně slepý jako běžec na ní! Edvínovi vzteky pukla třetí bradavka, kterou má schovanou pod čtvrtou lopatkou - co bude dál? Dá se v tuto chvíli racionálně uvažovat? Nedá! Proto rozzlobený dvoubradavkový Edvín přeskočil plot a utíkal přes zahradu domu směrem k poli. Byl nadšený, protože se k němu připojil jeden běžec, alespoň nebude sám (později se zjistilo, že to byl vytočený majitel zahrady, který naštěstí zakopl o hadici a upadl hubou do zahrady).

Pole, rozbahněné válečné pole. Kecám, jenom pole. Rozbahněné. Nohy se bořily do toho sajrajtu připomínajícího středeční oběd ve školní kantýně a až po několika metrech přišlo Edvínovi divné, proč levá nožička vnímá kroky citlivěji, než ta pravá. Protože se v bahýnku Edvínkovi vyzula botička!

Po půl hodině hledání zaprasené boty, byl Edvín opravdu vyčerpán. Už nechtěl běžet, ani se dívat na další díl Československého hlasu. E.D. chtěl volat domů a potřeboval čůrat. Rozhlédl se kolem a uviděl (pamatujte, neměl brýle) malou skalku, ze které se na první pohled muselo čůrat fanfárově! Vylezl na skalku, čůral a pozoroval proud, který ale stékal na opačnou stranu, než by se slušelo. Seskočil ze skalky a šel vypátrat podivné stékání nehygienického proudu - ha! Nebyla to skalka, ale betonový kryt! Navíc ne tak ledajaký kryt, ale kryt obývaný bezdomovcem! Ne ledajakým bezdomovcem, ale teď už počůraným bezdomovcem! Ten se na Edvínka díval jako Paroubek na Topolánka a zřejmě se chystal k odvetě. To vlilo Edínkovi novou krev do žil, nohou i bot a upaloval tak rychle, že když běžel kolem svého domu, tak ho bez brýlí nepoznal a utíkal ještě pár kilometrů dál. Co člověk vidí, musí být pravda!


Sponzoring taneční skupiny...?

13. března 2012 v 17:44 Kulturní okénko
Edvínek neumí tancovat - zkoušel to jen jednou a během tance byl tak oslnivý, že ho zatkli hasiči. Nicméně lásku k tanci nosí ve svém srdci neustále. Nedávno objevil zřejmě Ruskou tanečení skupinu, opravdu nadanou a v jistých krocích ojedinělou, která se potýká s finančními problémy. Nenašel by se sponzor?



Pan Tau a ZORO

5. března 2012 v 20:30 Slovní průjem
Revizoři jsou jednodušší a nudní lidé. Jak jinak si vysvětlit, že v případě, když Edvínka či někoho jiného načapají bez jízdenky, chtějí ho okamžitě pokutovat? Jak průhledné a prvoplánové… Copak nemají žádnou představivost? Proč nevymáhají kotoul vzad, krabičku s překvapením nebo kaviárové tousty?
A nejhorší na tom je, že v dnešní době, kdy je i Městská policie součástí výběru reprezentantů v debilismu, se z našich revizorů stávají novodobí hrdinové, bojovníci za jízdenku - reviZORO

Edvínek pro vás připravil jednoduchý návod, jak takového reviZORA snadno odhalit a předejít tak nechtěné pokutě či kotoulu (a na závěr připojil trapný, prvoplánový a laciný vtip).

Stačí si dávat pozor na tyto indicie:


*obrazek by Edvín


Slíbený prvoplánový vtip:


Nemocniční sténání

1. března 2012 v 10:40 Slovní průjem
Edvínek šel do nemocnice, zaplatil poplatek v automatu a pak zjistil, že mají málo doktorů, ať jde na polikliniku. Tak šel na polikliniku. Tam po něm chtěli kartičku pojišťovny - sestřičku dělala krásná dáma na důchodě, která měla zaběhlý ruční systém od roku 1942, provesionálně propracovaný, jen s drobnými trhlinami. Edvínek šel domů, vyzvedl kartičku, vrátil se, odevzdal kartičku, ale nevzal si nějaké podivné pořadové číslo, a tak ho přeskočilo asi pět až třicetdva lidí, kteří o podivném číslu podivně věděli. Naštěstí dlouho nečekal a dle výkladu doktora se nejednalo o nic vážného. Musí pečovat o tělo, duši, pít méně alkoholu a střídmě požívat exotické plody - plody moře mu nevymlouvala. Dostal mastičku a olej, takže ode dneška bude neustále pořádně namazaný...